Hodinový společný koncert probíhal simultánně v Gaze, Betlémě, Ammánu, Damašku a Bejrútu. Akce byla pořádána francouzskou asociací Eleny Rostropovich ve spolupráci s Úřadem OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA) a arabskými hudebními institucemi. Jedná se již o čtvrtý ročník společných vystoupení palestinských dětských pěveckých sborů Al Sununu – vlaštovka. V arabštině tento název symbolizuje jednotu a krásu, jelikož vlaštovky bývají často spolu a létají ve skupinách.
Protože se děti žijící v Pásmu Gazy, na Západním břehu Jordánu, v Jordánsku, Sýrii a Libanonu nemohou sejít osobně, bylo jim setkání umožněno alespoň na dálku přes satelit. Na koncertě vystoupilo celkem 23 dětských pěveckých sborů čítajících více než sedm set dětí ve věku od 4 do 13 let. Všechny děti jsou uprchlíci a mnohé z nich žijí v uprchlických táborech – v syrském táboře Jarmúk, libanonských Burž Al Baražny a Šatíla či v táborech Dejr Amman a Al Fawwar na Západním břehu Jordánu.* Deset pěveckých sborů pochází z města Gaza – odtud bylo zastoupení malých zpěváků a zpěvaček také nejpočetnější: koncertu v Gaze se zúčastnilo 340 dětí. Společný koncert přes satelit spojovaly tradiční palestinské písně, o nichž organizátorka koncertu Elena Rostropovich v úvodním projevu přímo v Gaze řekla, že „spojují celé generace – děti, rodiče a prarodiče se tak mohou setkávat skrze hudbu.“
Děti po celý rok díky asociaci Eleny Rostropovich navštěvují hudební kurzy pořádané UNRWA, ve kterých se vzdělávají v základech hudby, hudební teorii a historii. Cílem kurzů je mimo jiné zachovat tradiční hudební dědictví Palestiny a obohatit kulturní život dětí a komunity. „Zvládnutím základního hudebního vzdělání a díky možnosti naučit se hudbě svých rodičů a prarodičů mohou děti začít vytvářet kulturní identitu, která je tak důležitá k vybudování sebevědomí a k uzdravení emocionálního strádání, které děti jako uprchlíci pociťují,“ prohlásila mimo jiné Elena Rostropovich, sama hudebnice a dcera světoznámých ruských hudebníků – i v Česku známého violoncellisty Mstislava Rostropoviche a sopranistky Galiny Vishnevskaye (Višněvské).
„Pokračujte ve studiu hudby navzdory překážkám, nikdy to nevzdávejte…,“ pobídla organizátorka koncertu děti a pokračovala: „Hudba je univerzální jazyk, který nepotřebuje překlad. Je přenášena ze srdce do srdce, z duše do duše… Hudba je nedílnou součástí kulturního dědictví a tváře národa. Jsem přesvědčena, že hudba má být součástí vzdělání.“ Koncert byl dle organizátorů „svobodným sjednocením.“ „Je rozděleno tolik rodin, toto je tedy symbolické sjednocení přes satelit, i když pouze na jednu hodinu,“ uvedla dále paní Rostropovich a dodala: „Jedná se o historický okamžik, den oslav a jednoty… Tyto děti dávají svým společným zpěvem silné poselství.“
Po úvodním projevu Eleny Rostropovich v Gaze se vysílání přesunulo do Libanonu, kde zazněla známá píseň „Tik tik ya oum sleiman“, poté do Sýrie, Jordánska, do Betléma na Západním břehu Jordánu a nakonec zpět do Gazy. Všude zaznívaly známé tradiční melodie. Ke konci hodinového programu se svým zpěvem k dětem připojila i známá palestinská zpěvačka Reem Talhami a několika písněmi nadchla zcela nabitý sál hotelu Arcmed na okraji Gazy. Po této závěrečné tečce a vypnutí kamer se však v Gaze spontánně pokračovalo dále: Jako by důležitost události opadla a děti očividně nechtěly skončit, ještě radostněji a s velkým nadšením se znovu zhostily zpěvu. Úplný vrchol a energií nabitý závěr byl obohacen krásným zpěvem slepého mladíka, který zopakoval závěrečnou píseň „Wein a‘ Ramallah“, což je píseň lásky a lásky k zemi, a doslova roztancoval všechny účinkující děti na pódiu, přihlížející rodiče i veřejnost.
Další fotografie z koncertu v Gaze zde.
Video závěrečné písně Wein a‘ Ramallah zde.
*Anglický přepis názvů táborů: Yarmuk, Burj Al Barajneh, Shatila, Deir Amman, Al Fawwar.