Izraelská novinářka deníku Haaretz komentuje nadcházející summit zemí V4, který se na pozvání izraelského premiéra Benjamina Netanjahua koná v Jeruzalémě v úterý 19. února. Termín konání potvrdilo tiskové oddělení Odboru komunikace Úřadu vlády ČR. Za Českou republiku se summitu zúčastní premiér Andrej Babiš.
Podlehne tedy nakonec český premiér tlaku Izraele na přesun ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma? Přidá se Česká republika na stranu států, které ignorují izraelská porušování mezinárodního práva?
Foto: Český premiér Andrej Babiš a izraelský premiér Benjamin Netanjahu na ekonomickém fóru v Davosu v lednu 2018. Zdroj.
Po roce a půl, kdy se izraelský premiér Benjamin Netanjahu zúčastnil summitu zemí V4 v Budapešti, pořádá Izrael v úterý 19. února další setkání této skupiny v Jeruzalémě.
Izrael plánoval uspořádat summit již v červenci minulého roku, ale několikrát ho odložil. Očekává se, že zahraniční představitelé navštíví Zeď nářků a památník obětem holocaustu Jad vašem v Jeruzalémě, píše pro izraelský deník Haaretz novinářka Noa Landau v článku z 28. ledna, který zde pokračuje v plném znění:
Země Visegrádské skupiny jsou považovány za nejnacionalističtější a nejpravicovější ze států EU. Netanjahu od minulého roku s těmito zeměmi systematicky rozvíjí vztahy, což je součástí jeho plánu narušit konsenzus Evropské unie týkající se otázky Palestinců a Íránu.
Ja’ir Lapid, předseda centristické strany Ješ atid, dotčeně kritizoval Netanjahua kvůli jeho plánu pořádat summit právě v Izraeli. Na svém twitteru Lapid uvedl, že „na plánovaném únorovém summitu bude přítomen předseda vlády, který schválil zákon znevažující památku obětí holocaustu a premiér, jenž zveřejňuje antisemitské materiály.“
Lapid rovněž poznamenal, že summit dokazuje, že Izrael „ztratil národní hrdost, a navíc nás poškodí na mezinárodní scéně. Předseda vlády nesmí být tak lačný po fotografiích v médiích těsně před volbami a musí summit zrušit.“
V červenci roku 2017 došlo ke zvláštní situaci, kdy na uzavřeném jednání s lídry Visegrádské skupiny v Budapešti zůstal zapnut mikrofon – dodnes není zcela jasné, zda to bylo záměrné – takže, než byli po chvilce odpojeni, slyšeli novináři ve sluchátkách, jak Netanjahu ostře napadá Evropskou unii. „EU je jedinou mezinárodní organizací, jež podmiňuje své vztahy s Izraelem – který jí ostatně poskytuje technologie – politickými otázkami,“ řekl tehdy Netanjahu a pokračoval: „Máme speciální vztahy s Čínou, a ta se o politické problémy nestará. Modi mi řekl, že musí pečovat o zájmy Indie, Rusko si žádné politické podmínky neklade a Afrika jakbysmet. To jen Evropská unie, je to šílené. Jde to proti evropským zájmům.“
Maďarský premiér Viktor Orbán mu skočil do řeči a s opovržením poznamenal, že „EU nastavuje podmínky pro ty, kdo už jejími členy jsou, nejen pro země, které v ní nejsou.“ Netanjahu bryskně zareagoval: „Evropa se musí rozhodnout, zda chce žít a vzkvétat, anebo zda chce, aby zmizela.“
Neshody mezi zeměmi střední Evropy a zbytkem Evropské unie v posledních letech rostou. Maďarsko a Polsko, dvě země s nacionalistickými pravicovými vládami, představují výzvu pro Německo a Francii, které jsou ústředními proevropskými státy EU.
Vnitřní politické procesy, zvlášť ovlivněné velkou přistěhovaleckou vlnou v roce 2015 a rostoucím vlivem globálního terorismu v Evropě, způsobují nejistotu ohledně sdílených liberálních hodnot, na nichž byla EU založena.
Maďarsko vedené premiérem Viktorem Orbánem je považováno za pravicový nacionalistický extrém EU. V průběhu tří funkčních období oklešťuje Orbán v Maďarsku demokracii skrze legislativní ofenzívu, omezení občanské společnosti a omezení svobody slova a právního systému.
Jako součást své kampaně bojuje Orbán poslední dva roky proti židovskému americkému miliardáři Georgi Sorosovi, který pochází z Maďarska a věnuje velké částky peněz místním lidskoprávním organizacím. Stejného Sorose napadá často Netanjahu ve svém boji proti izraelským levicovým organizacím. Řada židů v Maďarsku vnímala podněcování proti Sorosovi ze strany maďarské vlády za plné antisemitské symboliky.
Polsko, kde je u moci nacionalistická pravicová vláda – i když se od Orbánovy vlády liší například v socioekonomických otázkách – má v základních otázkách rovněž odlišné názory než zbytek EU.
V České republice a na Slovensku jsou vlády vedeny stranami považovanými za středové. Ale český prezident Miloš Zeman, známý svými proruskými a pročínskými názory, který je nadšeným podporovatelem amerického prezidenta Donalda Trumpa, se například ostře staví proti imigraci a je známý svými protimuslimskými komentáři.
Slovensko hraje při konfrontaci s EU anebo co se týče vztahů s Izraelem méně důležitou roli. V zemi je však značný odpor proti uprchlické vlně a slovenská zahraniční politika je často ovlivněna sousedy z V4.
Další důležitou zemí v regionu, i když mimo Visegrádskou skupinu, která se však vyznačuje podobnou charakteristikou ve vztazích k EU a k Izraeli je Rakousko. Mimo summit zemí V4 má v únoru navštívit Izrael rovněž rakouský prezident Alexander Van der Bellen.
Německo se nachází historicky uprostřed, coby most mezi východní a západní Evropou. V Berlíně převládá pocit, že se vztahy se zeměmi V4 výrazně zhoršily od doby, kdy Německo otevřelo hranice imigrantům.
V posledních letech využívá Izrael tohoto složitého a citlivého interního evropského boje ke změně předchozích vzorců, podle kterých se instituce EU stavěly k Izraeli. Pozorovatelé zaznamenali v Bruselu jisté bojkotování evropských aktivit, které spojují s vytvořením spojenectví Izraele a zemí V4, jež jsou schopné pronést společná prohlášení jménem všech 28 členských zemí EU. K zemím V4 se v tomto ohledu občas přidávají jiné okolní státy, jako jsou Rumunsko, Bulharsko anebo Chorvatsko.
Noa Landau, Haaretz, 28. ledna 2019
Související odkazy:
- Země Visegrádu vyrazí v únoru do Izraele. Účast Orbána mnozí předem kritizují
- MZV: Vztahy s Izraelem, přesun ambasády do Jeruzaléma
- Zeman chce stěhovat českou ambasádu v Izraeli, vláda je však opatrná
- Nové vrtulníky, radary a obrněnce. Armáda chce mít jasno do konce roku
„Nákup osmi mobilních radarů MADR za přibližně 3,5 miliardy korun od izraelského výrobce Elta Systems ministr Metnar koncem loňského roku zrušil. Radary chce nově koupit přímo od izraelské vlády a podpis smlouvy plánuje na polovinu letošního roku.„