Rybářský průmysl, který byl v Palestině ještě před deseti lety docela prosperujícím oborem a živil tisíce lidí, dramaticky stagnuje. Námořní, pozemní a vzdušná blokáda Gazy trvá přesně šest let. Dohody z Osla určily hranici pro rybáře na 20 námořních mil od pobřeží. Ve skutečnosti však Izrael povoluje rybolov pouze do tří, maximálně šesti námořních mil.
Pobřeží Gazy je až na malé množství krabů, sardinek a dalších drobných ryb dlouhodobě vyloveno. Chtějí-li větší ryby či objemnější výlov, musí rybáři ilegálně do Egypta anebo za „čáru“. V obou případech je to velice riskantní.
Kromě omezení prostoru pro rybolov je živobytí rybářů ohrožováno útoky izraelského vojenského námořnictva. Ve většině nedávných případů došlo k útokům ještě v rámci Izraelem povolených vod. Vojáci na rybáře nejenže střílí (a někdy i zabíjí), navíc zabavují jejich lodě a sítě, čímž rybáři přichází o možnost výdělku. Ztrátou tradiční obživy jsou palestinští rybáři ještě více závislí na cizí pomoci.
S kolegyní ze Španělska se jedno červnové ráno vydávám na nedaleký rybí trh.
Je ráno 5:45 a trh je již zaplněn rybáři prodávajícími ryby. Do přístavu se stále vrací lodě z dlouhé noci strávené na moři a rybáři brzy zaplní místo, kde se obvykle prodávají sardinky. Naši pozornost poutají největší ryby. „Min Maser, min Maser, z Egypta,“ potvrzují rybáři. „Máfí min Gaza, takové ryby v povolených vodách Gazy nejsou.“ Domlouvají se ceny. Je zde spousta lidí a zdá se, že přítomnost dvou Evropanek přitahuje další lidi do již tak početného davu. Rázem se ocitáme v jeho středu.
Jdeme na čaj. Místo je velmi rušné, přijíždí auta a vozíky tažené koňmi anebo osly, přiváží a odváží boxy s rybami. Obě poznamenáváme, že ryb je málo. Přesunujeme se na druhou stranu silnice, kde jsou v řadách seřazené boxy s čerstvými rybami. Ano, z Gazy, potvrzují rybáři. Ryby jsou očividně menší. Rozeznáme jen sardinky, kraby a krevety. Tak i tak je výlov malý.
Ryby z Egypta
Chtěji-li rybáři přežít, vydávají se ilegálně do Egypta, kde nakupují ryby od egyptských rybářů. Cena za kilo ryb tím logicky stoupá.
Ryby z Gazy
Krabi, krevety, sardinky a další malé ryby. Rybáři mají od Izraele aktuálně povoleno lovit maximálně do vzdálenosti šesti námořních mil, donedávna to byly pouze tři míle.
I když rybáři dodržují povolenou vzdálenost, jsou napadáni izraelským námořnictvem, a to i v jedné nebo dvou mílích od břehu. Dojde-li k zatčení, obvykle jsou následující den po výslechu propuštěni. Domů se však vrací bez lodi a sítí a existuje malá šance, že je dostanou zpět. Na příjmu z rybolovu finančně závisí mnohdy celé rodiny.
Lidé – prodávající rybáři, zákazníci a děti
…A vozíky tažené koňmy anebo osly. Rybí trh se nachází hned vedle přístavu na frekventované silnici podél moře. Silnice je v tu dobu zaplněna živě gestikulujícími rybáři domlouvajícími cenu se zákazníky. Rušno začíná být na trhu zhruba od 5:15 ráno, kdy se do přístavu vrací lodě z nočního rybolovu s čerstvými úlovky.
—
Dle dohod z Osla z roku 1993 mají rybáři přístup do vzdálenosti 20 námořních mil od pobřeží Gazy. Rybářům však nikdy nebylo Izraelem povoleno lovit v této vzdálenosti. Naopak, vzdálenost se postupně snižovala, až byl v roce 2006 limit snížen na tři námořní míle. Rybáři byli takto kolektivně potrestáni za zajmutí Gilata Šalita. Po podepsání příměří v listopadu 2012 po operaci Štít obrany byl limit zvýšen na šest mil. V březnu 2013 byl kvůli vypálení raket z Gazy opět snížen na tři míle. V květnu 2013 byl znovu zvýšen na šest mil, což bylo mnoha komentátory vysvětleno jako „vstřícné gesto“ v den návštěvy ministra zahraniční USA Johna Kerryho v Tel Avivu. Rybáři sdělují, že šest mil nestačí, dobré úlovky jsou až od osmi mil. Navíc se obávají, že jim Izrael nikdy nepovolí rybařit v Oslem smluvených dvaceti mílích. Lidskoprávní organizace požadují, aby rybáři mohli lovit ve vzdálenosti do dvaceti mil.
Další fotky z trhu najdete zde.
Související odkazy:
Palestinian Center for Human Rights (PCHR)
OSN: Kolektivní potrestání musí skončit. Blokáda Gazy vstupuje do sedmého roku
OCHA: Faktografické údaje ke Gaze – Pět let blokády (PDF)
International Solidarity Movement (ISM)
Text byl původně publikován na Deníku Referendum: http://www.denikreferendum.cz/clanek/15803-obrazem-palestinsky-rybarsky-prumysl-na-pokraji-zaniku
Anglická verze citace Dova Weinglasse: “The idea is to put the Palestinians on a diet, but not to make them die of hunger.” (Viz např. Chomsky: Impressions of Gaza, Cook: Israel’s starvation diet for Gaza)
Doplňující poznámka: Před dohodami z Osla mohli rybáři rybařit volně na moři. Sa’d Ziada ze Zemědělského odborového svazu (uawc-pal.org) mi v jednom rozhorovu potvrdil, že „před rokem 1967 mohli rybáři plout až do Port Said, mohli rybařit kdekoli. A potom také, i když to bylo obtížnější, ale mohli.“ A dodal: „Blokáda začala vlastně Oslem, kdy palestinští představitelé souhlasili s omezením našeho teritoria. … Skutečným problémem je, že dvacet námořních míl bylo odsouhlaseno palestinskými představiteli.“ (Rozhovor proběhl až po napsání textu, proto jako doplńující poznámka.)